O STRESU A OTUŽOVÁNÍ

15.4.2022 - Friday

O STRESU A OTUŽOVÁNÍ

Toto je poslední z mých článků o hrubohmotném těle, které je z pohledu fyziky (konkrétně její disciplíny termodynamiky) považováno za soustavu otevřenou, která k tomu, aby udržela stálé vnitřní prostředí (neboli homeostázu), potřebuje se svým okolím neustálou výměnu energie a látek. Jakákoliv vnější nebo vnitřní změna vyvolá v organismu kaskádu různých reakcí, které směřují k navrácení stavu našeho těla do předchozí rovnováhy. Tento proces udržování homeostázy se nazývá alostázou a faktory, které v nás vyvolávají změny, jsou stresory. Nepříliš známý pojem "hormeze" popisuje skutečnost, že mírné množství stresorů může na organismus působit blahodárně a zvyšovat jeho celkovou odolnost. Každý lék je samozřejmě v určitém množství jedem. Překročte práh, nerespektuje velikost svého individuálního "stresového hrníčku," který vydrží jen určité množství stresorů a jen o určité intenzitě a v rámci kompenzace se dočkáte "generalizovaného adaptačního syndromu, " neboli stresové reakce.

Při ní  dochází k aktivaci sympatiku, vyplavují se akutní stresové hormony, jako jsou noradrenalin a adrenalin ze dřeně nadledvin, mobilizují se energetické rezervy v organismu, zvyšuje se prokrvení svalů a průsvit průdušek, naopak dochází k malému průtoku krve momentálně nedůležitými orgány, jako jsou trávicí ústrojí a ledviny, zvyšuje se srdeční výdej a krevní tlak, organismus se chystá na boj nebo útěk. Při dlouhodobé aktivaci se přidá stresový hormon kortizol, který je vylučován kůrou nadledvin, ten náš metabolismus udržuje ve stresové pohotovosti a má spoustu nežádoucích účinků, od zvyšování hladiny glukózy krvi, přes tlumení naší imunity, až po vliv na paměť, učení a na naši celkovou náladu.

Výše popsaná stresová reakce je do značné míry uniformní, nezáleží na tom, jakým stresorem je spuštěna. Může jít o hluk, chlad, fyzickou zátěž, toxiny, mikroby, ale i jakékoliv společenské faktory. Náš organismus nerozliší, jestli nás právě pronásleduje tygr, nebo jestli na nás křičí nadřízený, v obou případech jedná, jako by mu šlo o život. Dlouhodobý stres má za následek většinu běžných onemocnění.

Co raději použít krásnější slova jako: "zóna komfortu, zóna učení a zóna stresu," aby byly všechny pojmy více pochopitelnější? Stresorů se ve svém životě nezbavíme a pro naše zdraví by to bylo spíše více škodlivé, protože v životě bez stresorů bychom byli až příliš křehcí. Musíme se tedy naučit malé stresory tolerovat, abychom snáze ustáli i ty velké a neplánované. 

Především by člověk neměl podceňovat regeneraci. Životní zkušenosti nám mohou přinést mnohé, ale málokdo v nich snadno najde poučení. Důležité je období akutního stresu prokládat s adekvátní regenerací. Nic nepředčí kvalitní spánek k regeneraci těla a mysli. Aktivace parasympatiku (Rest and Digest módu) je důležitá k vyrovnání předešlého působení sympatiku. Klidné dýchaní a meditace se k tomu jen nabízejí (více v kapitole o Dechu). Namáhavou práci v kanceláři vyvážíme aktivním odpočinkem, práci s lidmi zase časem o samotě, jeden extrém uváženou dávkou opačného extrému.

 

 

Jak pokud možno zůstat jen v zóně učení a nepřejít až do zóny stresu?  Naučte se naslouchat svému tělu, co se vám snaží říct, co mu dělá dobře a co už je na něj příliš. Adrenalin a noradrenalin jsou oba mobilizující hormony, ale jejich funkce a zastoupení v živočišné říši se liší. U králíka je to 50:1 a u lva jen 1:1. Adrenalin je hormon kořisti, asociovaný se strachem, je vylučován v nejistých situacích a při úzkosti, zatímco noradrenalin je asociován s agresí a vylučuje se v situacích, kde předpokládáme jistý výsledek, podporuje kreativitu a zvyšuje fyzickou a mentální kapacitu.

Při jógových pozicích zkuste vnímat, jestli v nich dokážete stále klidně dýchat.

Při běhu zkuste udržet dýchání nosem a tepovou frekvenci kolem 120/min.

Při silovém tréninku zůstaňte nejvíce času v zóně 70% svého maximálního silového potenciálu, své limity testujte jen občas. Ukončete trénink, když ucítíte, že vaše opakování nejsou perfektní.

Antiglykolytický trénink je autoregulace sama - vyberte si explozivní cvik, se kterým zvládnete 10 perfektních opakování a trénujte série po 3-5 opakováních... K další sérii přistupte, až ucítíte zklidnění dechu, tepové frekvence a svou vlastní připravenost. Kreatinfosfátový a aerobní systém se tím mezi sebou ve své funkci střídají a budují kvalitnější mitochondrie.

Při půstu zažijete plno zajímavých vjemů, střídání pocitu hladu a pocitu uvolněnosti, zlepšení koncentrace a příval energie, ale signály vašeho těla vám řeknou, kdy je moudré skončit.

Otužování je neuvěřitelná věc, zlepšuje prokrvení tkání, má vliv na slizniční a celkovou imunitu, podílí se i na regulaci krevního tlaku, kvalitě spermií, zlepšuje kvalitu spánku a produkci endorfinů, ale hlavně je to ultimátní učitel, který nám dává zpětnou vazbu o tom, jak moc blízko se nacházíme mezi zónou učení a stresu. Otužování nás je schopno velmi účinně centrovat v přítomném okamžiku a díky němu si můžeme vyzkoušet vládu ducha nad tělem. Svou vlastní vůlí můžeme začít klidně dýchat a uvolnit stresem zatnuté svaly. Zjistíme, že chladná voda pak prostě jenom existuje a její vliv na nás je do velké míry určen naším psychickým nastavením.

Tímto jsem pokryl nutriční a fyzikální stresory a o psychických stresorech a tím tedy i o práci s jemnohmotným tělem napíšu někdy příště.

 

Zdroje: Ori Hofmeckler: The 7 Principles of Stress

             prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.:  Posilování stresem, cesta k odolnosti

             Wim Hof: Ledový muž

             Pavel Tsatsouline: The Quick and The Dead